Komentáře diváků
Jiří Jonák
Z pohádky do pohádky je zhruba hodinové představení sestávající ze tří samostatných částí, které s invencí a vtipem kombinuje loutkové divadlo s klasickým „živým“ hraním.
O tom, že se divadelníci trefili do vkusu náročného a obvykle krutě upřímného dětského publika, svědčí pozornost, k terou malí diváci po celou dobu dění na pódiu věnovali, a rovněž spontánní reakce v podobě častých diváckých komentářů, na něž museli herci v duchu commedie dell´arte promtně reagovat (čehož se - zřejmě vytrénovaní předchozí praxí - zhostili nanejvýš úspěšně).
Je obtížné objektivně stanovit nejúspěšnější moment představení. V případě našeho syna slavila bezesporu největší úspěch závěrčná honička/rvačka Máchalová-Máchal (chvílemi jsme se obávali, že se Jiřík osobně připojí).
Pásmo ovšem představuje svěží podívanou, která do sebe od první chvíle vtáhne nejen publikum dětské, ale nejedním momentem zaujme a pobaví i dospělý doprovod těch, kterým je primárně určeno. Doporučujeme tedy jeho zhlédnutí jak energickým dětem (které se na dobu trvání představení velice pravděpodobně zklidní), tak jejich unaveným rodičům, jež budou mít jedinečnou možnost spojit příjemné (zábavu) s užitečným (odpočinkem). 
Čenda Varta (7)
Včera jsem byl v divadle. Nejvíc se mi líbila třetí pohádka. Líbilo se mi na ní to, jak tam na konci tancovala selka. Moc dobře jsem na začátku neviděl, ale pak jsem si přesedl a už to bylo dobré. Seděl jsem s malým bráškou a on se vůbec čerta nebál.
Anička Vartová (9)
První pohádka se jmenovala „Vyprávění o Kašpárkovi“. Je to vyprávění o muži z královské rodiny, a i přesto, že si dává říkat „slavný princ Nebojsa“, těžko překonává chvíle strávené se strašným Belzebubem, se kterým se vsadí, že spolu počkají na Kašpárka, aniž by se jedinkrát zalekl. Co myslíte? Zvládne to princ Nebojsa, nebo ne? Na to už se musíte podívat sami.
Druhá pohádka je stejně jako první hraná s vašimi dřevěnými kamarády, loutkami, tentokrát ale o dost většími. Tuto pohádku nazvali „O princezně, která tancovala s čertem“. V tomto příběhu mají nádherně udělané blýskání v pekle. Vy nevíte, jak nádherně mají také například kouř zpod kotlů, ale kdybyste to viděli, mysleli byste si, že jste si snad ani lepší divadlo vybrat nemohli.
Třetí pohádka je „O selce, která dala študýrovat vola“. Opravdu. Tato selka byla tak hloupá, že se dala napálit tím, že když k ní přišel jeden mládenec a řekl jí, že jí dá vyučit vola na prince, neuvědomila si, že jí ho ten farmář sní, a to za něj dala takovou sumu peněz. A pak když slyšela, že se stal princem nějaký muž, který se jmenoval úplně stejně jako ona, vypravila se za ním na zámek. A jak to dopadlo? No přece rvačkou! A na ostatní podrobnosti už se budete muset kouknout sami!